Rezidence a správní sídla v zemích české koruny

Ve dnech 29. - 31. března 2006 proběhlo v Clam-Galasově paláci v Praze již třetí česko-německo-polské kolokvium z cyklu Korunní země v dějinách českého státu, tentokrát na téma Rezidence a správní sídla v zemích České koruny ve 14. - 17. století. Autoři dvaceti sedmi příspěvků vzešlých z tohoto mezinárodního setkání zkoumají rezidenční a správní sídla v několika rovinách: správně-politické, reprezentativní, kulturně-společenské a regionální. Vedle panovnických rezidencí je značná pozornost věnována také ostatním zeměpanským a správním sídlům. Při hledání odpovědí na otázky týkajících se jejich charakteru a funkce se zřetelně ukazují rozdíly mezi jednotlivými zemskými celky Koruny království českého. Dále je zkoumána intenzita vztahů jednotlivých významějších sídel k pražskému centru a míra vědomí sounáležitosti vedlejších zemí k České koruně. Různé metodické přístupy jednotlivých autorů ke zvoleným tématům poskytují celou škálu pohledů na diskutovanou otázku.Problematika vymezení a specifikace rezidencí je v historiografii intenzivně diskutována již od 70. let minulého století a v posledních dvou desetiletích se jí ve větší míře věnují také čeští historikové. I po letech práce však badatelé napříč historickou obcí narážejí na terminologické problémy, které pramení především z teritoriálně-politických odlišností závislých na posunu v čase. Rozdílné názory existují i na obsah a užívání samotného termínu "rezidence", což je patrné zejména v německé a francouzské literatuře, se stejným problémem se však potýkají i historiografie česká, polská a další.