Paměť a dějiny č. 3/2017

Jak se v komunistickém Československu žilo menšinám? Studie ve třetím letošním čísle revue Paměť a dějiny ukazují, že odpověď musí mít více vrstev. Vládnoucí KSČ vyznávala "proletářský internacionalismus" a země poskytovala zázemí pronásledovaným komunistům z Itálie, Španělska i titovské Jugoslávie. Stát věnoval velkou pozornost také Romům ve snaze pozdvihnout jejich vzdělání i životní úroveň. Jedním z nejprožívanějších ideálů poválečného Československa však zároveň byla etnicky jednobarevná společnost očištěná od všech "cizích elementů". A komunistický puč na tom nic nezměnil. Příslušníci menšin se tak často ocitali v pozici trpěných či vyloženě nežádoucích. O podrobnostech a kontextu tohoto dvojakého přístupu socialistické diktatury k menšinám se dočtete zejména ve studiích Matěje Spurného, Ondřeje Vojtěchovského a Kariny Hoření. Za pozornost stojí také rozhovor se zpěvačkou, herečkou a pedagožkou Idou Kelarovou o zatajování a znovuobjevování romské identity. Číslo přináší bohatý obrazový materiál: výtvarná díla romských umělců či fotografie zachycující život moravských Chorvatů.