Dívky bez prostředků

Je těsně po druhé světové válce a Londýn se nesměle probouzí z hubených válečných let. Obyvatelky londýnských „ženských domovů“, dobročinného klubu May of Teck, se nadechují svobody a lační po nových šatech, nových mužích, novém životě. Metropole ale zůstává poznamenána válečnými šrámy, zboží je na příděl a dívky zjišťují, že zlu se daří i v dobách míru.

V novele čerpá autorka ze svého opakovaného pobytu v edinburském ženském penzionu Helena Club, ke kterému byla donucena kvůli nedostatku financí. Próza zachycuje snahu skupinky mladých žen zajistit si samostatnou existenci a zorientovat se v novém světě – přičemž Sparková pojednává závažná témata morálky, náboženství a poezie formou společenské komedie a prokazuje při tom svébytnou formulační úspornost, umění diskrétního náznaku a smysl pro vtip i tragiku prostou sentimentality či patosu.

Dívky bez prostředků do českého jazyka přeložil Martin Pokorný.