Co život dal a vzal - CDmp3 (Čtou: M. Hudečková, T. Medvecká, V. Cibulková)

Autobiografická vyprávění o tom, že s humorem a optimismem lze přežít prakticky cokoli Kdokoli může dělat cokoli čte Martina Hudečková 3 hodiny 56 minut Morová rána čte Taťjana Medvecká 3 hodiny 53 minut Dusím se ve vlastní šťávě čte Vilma Cibulková 4 hodiny 12 minut Režie Lukáš Hlavica (Kdokoli může dělat cokoli), Vlado Rusko (Morová rána, Dusím se ve vlastní šťávě) Rozhlasové nahrávky z let 2013–2014 popis: Betty MacDonaldová se narodila jako Anne Elizabeth Campbell Bardová v roce 1908 v rodině důlního inženýra, početná rodina se proto často stěhovala (jedna z jejích sester Mary Bardová se později rovněž stala úspěšnou spisovatelkou). Jako devatenáctiletá se provdala za Roberta Eugene Hesketta, v následujících dvou letech se jim narodily dcery Anne „Anka“ a Joan „Janka“. V roce 1931 Betty MacDonaldová manžela opustila a vrátila se zpět k své rodině do Seattlu. Zkušenosti z prvního manželství, které trávila na slepičí farmě blízko Port Townsend ve státě Washington, zúročila spisovatelka v prvním ze svých autobiografických románů Vejce a já (1945). V dalším období svého života se Betty MacDonaldová usadila v Seattlu, kde v době světové hospodářské krize vystřídala mnoho zaměstnání, o čemž se čtenáři mohou dočíst v románu Kdokoli může dělat cokoli (1950). V období 1937–1938, kdy onemocněla tuberkulózou, pobývala v plicním sanatoriu. Zážitky z tohoto krušného období naplno zužitkovala v románu Morová rána (1948). V roce 1942 se autorka provdala za Donalda C. MacDonalda (1910–1975) a spolu s dcerami přesídlili na ostrov Vashon v blízkosti Seattlu. Život na ostrově se všemi jeho specifiky autorka vylíčila v knize Dusím se ve vlastní šťávě (1955). Z ostrova se MacDonaldovi odstěhovali v roce 1956, kdy koupili ranč v Kalifornii. Betty MacDonaldová zemřela na rakovinu v pouhých padesáti letech v roce 1958. Její humoristické romány (poslední tři jsou v českém překladu známé pod souborným názvem Co život dal a vzal) dodnes sklízejí neobyčejný úspěch, snad proto, že autorce se daří doslova nabíjet čtenáře nadějí, že žádná překážka není nepřekonatelná a žádná situace beznadějná. délka: 12 hodin