Člověk Gabriel

Vydali jsme se na cestu toho roku, kdy zima byla příliš krutá a jaro stále nepřicházelo. Kola našich barevných vozů se roztočila proti proudu řeky, která se úžila tím víc, čím blíže jsme byli velkému městu, ve kterém lidé mluvili rachotivou řečí a žil v něm císař vládnoucí velké říši. Roztočila se i kola mého života, který, doposud uzavřen v náruči mé rodiny a v divoké kráse našich koní, se začal ubírat směrem, kde víno teče proudem, silná slivovice odpočívá v chládku a kde ženy jsou voňavé a oblé jako čerstvě napadané meruňky. Jak jsem se dostal z místa, kde se Dunaj vlévá do širého moře, až pod buchlovské kopce? Z hlučného tepla mé velké rodiny do zámeckých stájí a domku ve vsi, kde se na mou snědou tvář dívají s nedůvěrou? Budu vám vyprávět příběh o snech, o černých hřívách a světlých vlasech, o přátelství, lásce, válce i větříku, který jeho nit zavane, kam se mu jen zachce. Bude to příběh o životě člověka.

Dávno zaniklý svět kočovníků s pestrobarevnými vozy, tajemství přírodní magie a život slovácké vesnice pod buchlovskými kopci. To je krásný snový příběh Kateřiny Dubské.

Kateřina Dubská (* 1965) vystudovala Střední odbornou školu knihovnickou v Brně a Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Je spoluzakladatelkou firmy Computer Press a vydavatelství ERA. Před jedenácti lety založila Nadační fond Verda, který jako jediný soukromý nadační fond u nás podporuje romské studenty. V současné době žije v Bílých Karpatech na samotě u lesa, chová včely a píše knihy. Rodina její matky pochází z moravských Tupes a její prapradědeček se jmenoval Gabriel.